Na místě Mattoniho vily byl původně postaven zřejmě v roce 1829 panský Lázeňský dům, Zámeček. Jednalo se o třípodlažní budovu na obdélném půdorysu, zastřešenou valbovou střechou. Poté, co prameny i lázně získal Heinrich Mattoni, upravil také Zámeček. K jihozápadnímu štítu byla mezi lety 1881-1883 přistavěna hranolová věž s mansardovou střechou. V letech 1885-1886 provedl Heinrich Mattoni radikální přestavbu objektu, patrně podle projektu ateliéru Fellner & Helmer. Hmota původního Zámečku zůstala zachována včetně celkové vnitřní dispozice a přístavbami na severozápadní straně směrem k řece a k severnímu štítu byla celkově rozšířena. Podoba ve formách klasické italské novorenesance dodala objektu majestátní reprezentační ráz. Italizující charakter stavby zvýraznila navíc asymetricky umístěná polygonální schodišťová věž, doplněná v roce 1892 podle návrhu architekta Karla Haybäcka. Objekt se od té doby nazýval „Mattoniho zámek“ („Mattonische schloss“). Přilehlý prostor západně od vily byl upraven v přírodně krajinářském pojetí s romanticky pojímanými akcenty v podobě dramatických skalních výchozů a mohutných kyklopských tarasů. V centru parku byl vybudován i velký vodotrysk na způsob karlovarského Vřídla, již z dálky viditelný. V roce 1929 byl objekt upraven na Zámecký hotel („Schlosshotel“).